(CZ)
Tisk
Aktuálně
Detail

Boj s plastovým odpadem

KALDEWEI, Ahlen, říjen 2019. – KALDEWEI podporuje důležitou činnost WWF pro ochranu moří. Spolupráce by měla zlepšit odpadový management v regionu jihovýchodní Asie. Bez důsledně regulované likvidace odpadu se zde komunální odpad často velmi nedbale skladuje, a tak se v důsledku pravidelných záplav v povodí řeky velké množství tohoto odpadu dostává do moře. Boj s plastovým odpadem odstartoval v roce 2018 modelový projekt uskutečněný v Tan An, hlavním městě vietnamské provincie, nacházející se v deltě Mekongu. Odpovědnou osobou za tento projekt a současně projektovým koordinátorem pro oblast odpadu v mořích u WWF je Dr. Bernhard Bauske. Odborník na problematiku odpadu v mořích v interview odpovídá na otázky týkající se stavu projektu, pokroků ve zmíněné oblasti i výzev, které ho nenechají spát.

Pane Dr. Bauske, co si z celosvětového pohledu myslíte o problematice plastového odpadu?
Plast je produkován ve velkém množství, není biologicky odbouratelný a z velké části se nekontrolovaně dostává do životního prostředí. Jen pokud jde o odpad z obalů, dostává se v globálním měřítku 32 procent do okolního prostředí, tedy i do řek a moří. Pro představu, například každou minutu vyklopí jeden imaginární nákladní vůz celý svůj náklad plastového odpadu do moře. Odhaduje se, že v současné době plave v mořích a oceánech něco mezi 80 až 120 miliony tun plastů. Taková zátěž se samozřejmě bez následků nevyhne ani mořskému ekosystému a především jeho fauně: Mořští ptáci, velryby, mořské želvy a ryby polykají plastový odpad, a v jeho důsledku u nich dochází k újmám a často i smrti. Plastový odpad poškozuje přibližně 800 mořských živočišných druhů. Výroba plastů roste celosvětově v průměru o pět procent za rok. Narůstajícímu globálnímu ekologickému problému tak můžeme zabránit jen pokud rychle podstatně zlepšíme organizaci likvidování odpadů. Plast nesmí unikat do životního prostředí!

Proč byla pro tento pilotní projekt zvolena právě delta Mekongu?
Vietnam patří mezi pět hlavních zemí, které nejvíce přispívají k vnášení plastů do našich oceánů. Důvody spočívají v chybějících nebo nedostatečných systémech sběru, opětného využití a likvidace. Navíc je povědomí vietnamské společnosti o vlivech plastového odpadu na životní prostředí téměř nulové. Únik přibližně 80 procent plastů do mořských ekosystémů jde na vrub nevhodných konceptů odpadového hospodářství na pevnině. Pouhých 14 procent plastového odpadu je ve Vietnamu recyklováno, zbytek končí na haldách odpadu nebo bez jakéhokoliv zpracování volně v krajině, kde se spláchnut početnými řekami dostává do moře. Mekong na jihu Vietnamu přitom hraje klíčovou roli, protože jeho mocný proud patří v celosvětovém porovnání k jedenácti řekám, jež vnášejí nejvíce plastového odpadu do moře.

Měla WWF již dříve kontakty v tomto regionu?
Volba pilotního záměru padla v roce 2017 na provincii Long An proto, že zde WWF již několik let realizuje projekty na ochranu přírody. Díky podpoře KALDEWEI mohla WWF rychle začít s vývojem opatření na snížení úniku plastového odpadu a společně s WWF Vietnam začít s realizací pilotního projektu. To nám velmi pomohlo.

Co konkrétně se v rámci modelového projektu v Tan An dělá?
Doposud byla pouze malá část odpadu ve venkovských regionech řádně likvidována. V obytných oblastech se sice odpad shromažďuje, ale poté se vyklápí na divokých skládkách. Zde hrozí nebezpečí, že při záplavách v deltě Mekongu bude část plastového dopadu z těchto deponií spláchnuta do řeky a pak i do oceánu. Tomu chceme zabránit tím, že vytřídíme všechny recyklovatelné součásti odpadu a již výrazně menší díl komunálního odpadu řádně zlikvidujeme. Současně s tím podporujeme místní vládu provincie Long An, aby vyvinula lepší koncepci odpadového managementu. To znamená, že by odpad měl být tříděn již na úrovni domácností a měla by být zajištěna jeho recyklace. Například z bioodpadu, který z celého množství tvoří minimálně 70 procent, lze vyrobit kompost a ten pak výhodně prodat. To samé platí pro plastový odpad, který se shromažďuje odděleně a dále prodává k recyklaci. Projekt rovněž podporuje informování obyvatel v místě realizace projektu.

Můžete nám něco říci o aktuálním stavu pilotního projektu?
V uplynulých třech čtvrtletích vypracovali němečtí a vietnamští odborníci podrobný koncept odpadového hospodářství. To znamená například, že byly detailně propočítány různé varianty hospodaření s odpadem, pálení celého odpadu nebo oddělené shromažďování, přičemž byly mimo jiné kalkulovány položky jako potřeba práce a náklady na oddělené shromažďování, a po dotázání potenciálních odběratelů druhotných surovin, zjištěny možné výnosy. Celá provincie Long An má nyní k dispozici plán financování investic a průběžných nákladů. Současně byl se zástupci místních úřadů detailně naplánován modelový projekt, jako například velikost oblasti, na kterou je projekt zaměřen, trasy sběru odpadů a poskytnutí ploch pro kompostování. Koncem února se na společném setkání se státními institucemi, soukromým sektorem, zástupci obyvatel a dalšími zúčastněnými v hlavním městě provincie diskutovaly výsledky dosavadní práce. Výsledkem je to, že projekt bude všemi zájmovými skupinami podporován a postupně realizován.

Jaký konkrétní výsledek podala studie realizovatelnosti?
V současné době není odpad tříděn na jednotlivé složky. Množství komunálního odpadu, který je nedbale deponován nebo jednoduše skončí v krajině, je poměrně velké. Průměrná kvóta sběru odpadu činí 67 procent. Ve venkovských oblastech je tato kvóta samozřejmě nižší. Zde se odpad spaluje na otevřených ohništích, zahrabává na zahradách nebo hází do řek a kanálů delty Mekongu. A to je hlavní zdroj plastového odpadu v mořích. Takovýto způsob „zpracování“ odpadu může být navíc zdrojem znečištění pro podzemní vody. Spalování odpadů na otevřených ohništích ohrožuje emisemi zdraví lidí.

Přišel jste na to, co by ještě mohlo motivovat lidi k tomu, aby shromažďovali, třídili a případně recyklovali odpad?
Složky odpadu, které mají určitou hodnotu, jako například plechovky z hliníkového nebo pocínovaného plechu anebo PET láhve někteří lidé z domácností sbírají a prodejem materiálu si zajišťují drobný přivýdělek. I tak se ale ve zbylém odpadu nachází velké množství recyklovatelných materiálů. Ve zmíněné oblasti je rovněž velká poptávka po kompostu a kompostových produktech. Rozhodující je zde však kvalita kompostu! V každém případě je třeba se vyhnout kontaminaci kompostu druhy odpadu, které mají být vytříděny, jako například škodlivými bateriemi nebo starými obaly od pesticidních hnojiv.

Jak se Vám vůbec podařilo přesvědčit vlivné osoby v Long An, aby cokoliv měnili na likvidaci odpadu v regionu?
Dobrou zprávou z konceptu odpadového hospodářství je, že výnosy z prodeje kompostu a ostatních surovin, jako například plastu, pravděpodobně dokáží pokrýt velkou část nákladů na likvidaci. Současně vznikne několik nových pracovních míst.

Jak hodnotíte výsledek studie realizovatelnosti?
Vidíme jej jako první úspěšný krok, protože pokud jde o běžné náklady, může být tento koncept ekonomičtější než dosavadní praxe, kdy byl odpad sbírán a jednoduše vyhazován do krajiny. Pro realizaci konceptu v celé provincii Long An jsou ovšem ještě nutné nezanedbatelné státní investice, protože technická a ekologická úroveň organizací zajišťující zpracování a likvidaci odpadu v provincii Long An je momentálně ještě velmi špatná.

Co to ale konkrétně znamená pro Váš projekt? Jak budete v případě této neobvyklé výzvy dále postupovat?
V souladu s naším konceptem se v jedné městské čtvrti hlavního města provincie Tan An na úrovni domácností třídí odpad do tří frakcí: organický odpad, druhotné suroviny a směsný komunální odpad. Díky oddělenému sběru surovin se zlepšuje kvalita, takže u těchto materiálů, jako je např. starý plast, dosahujeme vyššího výtěžku. Dále se chystáme obstarat sběrné nádoby a vozíky. A v zařízení na zpracování odpadu se připravují plochy pro kompostování.

Sběr odpadu se tedy má zlepšit ve třech oblastech – byla k tomu již v místě zavedena příslušná opatření?
Ano. Po společném setkání v Tan An 26. února, na kterém jsme projekt představili, dnes probíhá konkrétní plánování a realizace jednotlivých opatření. Nejprve bude zapojeno 4500 domácností do tříděného sběru odpadu. V dubnu letošního roku proběhlo setkání lidového výboru městské čtvrti zapojené do projektu, na kterém se probíraly organizační otázky ohledně třídění odpadu, např. pořízení sběrných vozíků a nádob na odpad. 3. dubna jsme uspořádali školení pro 150 členů mládežnického svazu v Long An o vlivu plastů na životní prostředí a o výhodách třídění odpadu. Školení pro ženský spolek provincie se uskutečnilo 25. dubna, pro ženský spolek městské čtvrti účastnící se modelového projektu 26. dubna a pro další městské čtvrti Tan An jej uspořádáme v průběhu května a června 2019. Paralelně s těmito aktivitami budou v květnu letošního roku probíhat informační setkání a školení domácností na území projektu.

Jaký je další časový plán – jaká opatření ještě plánujete?
V centrálním zařízení pro třídění a spalování odpadů v Long An se bude ročně kompostovat přibližně 1000 t odpadu. Již v červnu 2019 by měla být k dispozici plocha pro kompostovací zařízení. Dále bude zřízena třídicí linka na plasty, čímž zajistíme lepší kvalitu recyklovatelného materiálu. Pro dodržení či dokonce zvýšení kvality kompostu musí být shromažďování odpadu pečlivě sledováno a rovněž musí být zavedeny kontroly kvality. Tato opatření pomohou docílit očekávané výnosy. Úspěšná realizace zmíněného projektu je pro celý region a ostatní provincie velmi důležitá. Musí totiž přesvědčivě demonstrovat, že díky oběhovému hospodářství lze chránit životní prostředí i generovat finanční výnosy. K tomu je však bezpodmínečně nutné zajistit kvalitu jednotlivých opatření.

Jakým způsobem chcete veřejnosti představit výsledek projektu?
Neméně důležitou součástí projektu je prezentace výsledků pilotního záměru po jeho zahájení. K tomu bude vytvořena informační platforma projektu, která bude úspěšné výsledky a zkušenosti zveřejňovat prostřednictvím televize, rádia, webových stránek lidového výboru a novin, aby se příslušné informace dostaly rozhodujícím osobám, ale i k dalším stranám, jako jsou školy a nevládní organizace.

KALDEWEI je v Německu prvním podnikem, který se v tomto rozsahu angažuje v ochraně moří – jakou roli podle Vašeho názoru hraje hospodářství v boji s plastovým odpadem?
Díky podpoře KALDEWEI nezanedbatelnou měrou přispějeme ke snížení úniku plastů do našich světových oceánů a tím v obecné rovině i k ochraně přírody a životního prostředí. Právě podniky, které se stejně jako KALDEWEI angažují v ochraně moří, nám umožňují postavit takovéto projekty rychle na nohy. Bez podpory každého jednotlivce a zejména ekonomiky bychom podobné globální ekologické problémy nebyli schopní vyřešit. Původci plastového odpadu musejí globálně převzít odpovědnost za jeho likvidaci například tím, že výrobci spotřebního zboží po celém světě, jako je tomu v Německu a mnoha ostatních evropských zemích, budou formou odvodů spolufinancovat sběr a třídění obalového odpadu, nebo spotřebitelé formou poplatků za pravidelný svoz nádob na biologický, papírový a směsný odpad podporovat recyklaci odpadů a druhotných surovin.

Pane Dr. Bauske, děkuji Vám za rozhovor i vyčerpávající informace o probíhajícím projektu v deltě Mekongu.

 

Zdroj: Franz KALDEWEI GmbH & Co. KG. Žádáme o zaslání kopie výtisku.

Text
docx  |  466 KB
Všechny obrázky
zip  |  2 MB
12_1_Kaldewei_WWF_Dr_Bernhard_Bauske
< DIN A4
672 KB

Dr. Bernhard Bauske, odborník z WWF Německo na problematiku odpadu v mořích, varuje, že bez podpory nás všech a zejména ekonomiky nedokážeme vyřešit globální ekologický problém. Původci plastového odpadu po celém světě musejí převzít odpovědnost za likvidaci.

Source: © WWF  |  12_1_KALDEWEI_WWF_Dr_Bernhard_Bauske

12_2_Kaldewei_WWF_Dr_Bernhard_Bauske_Mekong
< DIN A4
1 MB

Dr. Bernhard Bauske, odborník z WWF Německo na problematiku odpadu v mořích, si prohlíží skládky ve vietnamském Long An. Pouhých 14 procent plastového odpadu je ve Vietnamu recyklováno, zbytek končí na haldách odpadu nebo bez jakéhokoliv zpracování volně v krajině, kde se spláchnut početnými řekami dostává do moře.

Source: © WWF  |  12_2_KALDEWEI_WWF_Dr_Bernhard_Bauske_Mekong